JÍCNOVÁ STIMULACE SÍNÍ

Je metodou semiinvazivní, kdy do jícnu se zavádí velmi tenká sonda s kovovými elektrodami. Umístí se do jícnu, který je v těsné blízkosti srdeční síně. Elektrodami je detekován signál jinak, než z povrchového EKG. Nechá se tedy ( i při nejasnostech) dobře určit, o jaký typ rytmu či o jaké extrasystoly se jedná. V druhé fázi vyšetření se pak nechá stimulovat srdeční síň a její aktivita se přenáší na komory . Tím se určí, jak je funkční převod mezi síněmi i komorami, jak je srdce samo schopno tvořit vzruchy. Je velmi dobrým pomocníkem u diagnos supraventrikulárních tachykardií. Těch je více typů, ale důležité poznání je zejména z toho důvodu, že dnes jsou řešitelné.Ještě před několika lety nebyla alternativa jiná, než léková. Tachykardie a různá bušení, které se vyskytují méně často, než aby je bylo možno zachytit 24-hodinovou monitorací EKG, jsou k tomuto vyšetření vhodná. Navíc křivka je jinak detailněji hodnotitelná a lze jednotlivé typy rozpoznat. Některé běžící arytmie se nechají přerušit stimulací síní, která trvá několik málo vteřin.